Kreutzerova sonáta

Lev Nikolajevič Tolstoj se narodil v roce 1828 v šlechtické usedlosti Jasná Poľana jako syn jejího majitele. Roku 1851 odešel spolu s bratrem Nikolajem bojovat na Kavkaz. Tamní pobyt podnítil vznik mnoha Tolstojo-vých vojenských povídek, ale především veledíla pozdního fáze jeho tvorby, novely o boji kavkazských obyvatel za nezávislost, známé pod názvem Hadži Murat (1904). Dalším silným impulsem Tolstojovy tvorby byla účast v Krymské válce (1853 - 1856) zachycená především v knížce Sevastopolské povídky (1855). Po návratu z cesty do zahraničí od konce padesátých let 19. století žil v Jasné Polaně a věnoval se osvětové činnosti mezi rolnickým obyvatelstvem. Roku 1881 se přestěhoval s rodinou do Moskvy. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století prosazoval myšlenku neodporování zla násilím, v jeho životě i myšlení vzrostl vliv mysticismu. Radikalizace svébytného názoru v konečném důsledku vedla k prohlubujícím se rozporům s manželkou a částí rodiny. Desátého listopadu v roce 1910 doprovázen jen osobním lékařem slovenského původu Dušanem Makovickým utekl z domu. Cesta oslabený stařecký organismus vyčerpala, spisovatel onemocněl na zápal plic a o deset dní později ve stanici Astapovo zemřel . Tolstoj debutoval autobiograficky laděnou trilogií novel Dětství (1852), Chlapectví (1854) a Mládí (1857), ve kterých popsal formování lidské osobnosti a uplatnil schopnost psychologické drobnokresby a schopnosti přesvědčivě, logicky motivovat postavu. V letech 1863 až 1869 vytvořil román Válka a mír, kvalitou i kvantitou jedno z největších děl historické epiky a epiky vůbec. Vrcholným dílem sedmdesátých let je román Anna Kareninová, z rozsáhlé tvorby pozdějšího období vyniká zejména novela Kreutzerova sonáta (1891) a román Vzkříšení (1899) zachycující životní příběhy knížete Nechľudova a Kaťuše Maslovovej, dívky s pochybnou pověstí. zdroj: http://knihy.sme.sk/ "

Slovenský spisovateľ je jedno z najstarších slovenských vydavateľstiev. Za viac ako 70 rokov svojej existencie vydalo vyše 5 600 kníh v celkovom náklade 47 miliónov výtlačkov. Orientuje sa na vydávanie beletrie, a to pôvodnej slovenskej i preloženej. Jeho najznámejšou edíciou je Zelená knižnica. Jeho najpredávanejšími domácimi autormi sú Jana Pronská, Lucia Sasková, Katarína Gillerová a Kristína Brestenská, zo zahraničných autorov sú to Agatha Christie, Daniel Silva, Mary Baloghová, Sarah E. Ladd a ďalší.

Ako vzniklo vaše vydavateľstvo?
Založili ho slovenskí intelektuáli v roku 1951 v Bratislave a hneď od začiatku vydávalo nielen knižné diela, ale aj časopisy. Okrem literárnych skvostov tu vyšiel aj Karol May či prvá „bondovka“ Iana Fleminga a vychádzal tu aj populárny časopis Expres a Revue svetovej literatúry, v ponovembrovom období zase „bájna Angelika“ či Vtáky v tŕní, Literárny týždenník a Kultúrny život. K 1. 1. 1993 sa vydavateľstvo transformovalo na akciovú spoločnosť a tento dátum pokladá legislatíva za dátum vzniku vydavateľstva. Takže narodeniny môžeme oslavovať dvakrát, raz dokonca spolu so samostatným Slovenskom.

Podľa čoho si vyberáte tituly, ktoré vydáte?
Snažíme sa vybrať z ponuky rukopisov to najlepšie a najmä to, čo má šancu zaujať súčasného čitateľa. Nekúpené a nečítané knihy patria k tým najsmutnejším veciam na svete. Veľa autorov sa rokmi zžilo s naším vydavateľstvom a tým sme vydali a vydávame všetko, čo napíšu, pokiaľ to zodpovedá ich a našej úrovni. Jazyk a štylistika sa u nás stále nosia a naše texty patria stále k tým najlepšie apretovaným.

Na ktorú knihu ste najviac hrdí?
Na tú, ktorá práve vychádza.